Teoretické zdroje zavlhčení

  Zdroje zavlhčení           

 

 

   1.0. Srážková voda
   1.1. Namáhání prosakující vodou
   1.2. Zatížení vodou stékající po povrchu
   1.3. Odstřikující voda
   1.4. Zatékání komínovým tělesem
   2.0. Tlaková voda
   3.0. Vzlínající vlhkost z podzákladí
   4.0. Kondenzace
   5.0. Hygroskopický příjem vlhkosti
   6.0. Poruchy technologických rozvodů
   7.0. Kapilární kondenzace a sorbce
   
   

 

1.0. Srážková voda

1.1. Namáhání vodou prosakující přilehlým porézním prostředím

Vzniká, působí-li na svislé konstrukce voda, vlivem gravitace prosakující okolním prostředím (zeminou, násypy ap.). V případě jejího dočasného hromadění, např. při změně propustnosti, můžeme mluvit o zadržené srážkové vodě, které může na stavební konstrukce dočasně působit i hydrostatickým tlakem

1.2. Namáhání vodou stékající po povrchu konstrukcí

Namáhání vodou stékající vlivem gravitace po povrchu konstrukcí aniž by se kdekoliv v kontaktu se stavební konstrukcí hromadila a vytvářela spojitou hladinu. Tento typ namáhání může být zvyšován hydrodynamickými vlivy, tlakem větru ap.

1.3. Odstřikující voda

1.4. Zatékání komínovým tělesem

2.0. Tlaková voda

K zatížení tlakovou vodou dochází pokud je stavební konstrukce trvale namáhaná hydrostatickým, popř. hydrodynamickým tlakem vody. V porézních strukturách stavebních materiálů se vytváří hydraulicky spojitá hladina. Tento typ zatížení není naštěstí při sanaci historických objektů příliš častý a setkáváme se s ním především při zásadních změnách hydrogeologické situace v okolí zájmového objektu.

3.0. Vzlínající vlhkost z podzákladí

K vzlínání vody z podzákládí dochází při chybějícím nebo ne zcela funkčním stávajícím hydroizolačním systému. Úroveň resp. výše zavlhčení jsou závislé od řady faktorů z nichž nejpodstatnější je množství a poloha vody v podzákladí a charakter poréznosti stavebního materiálu. Výška do které může voda proniknout působením kapilárních sil se může v praxi pohybovat od několika centimetrů až po několik metrů.

4.0. Kondenzace

Ke kondenzaci může dojít jak na povrchu, tak i uvnitř sledované konstrukce. Ke kondenzaci dochází pokud se teplý vlhký vzduch dostane do kontaktu s materiálem jehož teplota je nižší než teplota rosného bodu. Zamezení vzniku kondenzátu lze dosáhnout změnou tepelně izolačních vlastností konstrukce, temperováním povrchů, popřípadě úpravou vlhkostních a teplotních parametrů vzduchu ve vnitřním prostředí objektu.

5.0. Hygroskopický příjem vlhkosti

Vodorozpustné soli mají schopnost vázat vzdušnou vlhkost ze svého okolí

6.0. Poruchy technologických rozvodů

7.0. Kapilární kondenzace a sorbce

Kolik vody porézní stavební materiál absorbuje z okolního prostředí závisí na nasycení vzduchu vodní párou a typu kapilární soustavy. Obecně platí, že například opuka, popř. cementové omítky jsou za stejných podmínek schopny absorbovat více vzdušné vlhkosti než jiné materiály s většími póry (pálená cihla, sanační omítka ap.)

 

Prosakující voda a vzlínající vlhkost   Voda stékající po povrchu   Kondenzace   Hygroskopický příjem vlhkosti
Voda prosakující a vzlínající vlhkost    Stékající voda    Kondenzační vlhkost    Hygroskopický příjem vlhkosti

 

 

 

Tato stránka používá cookies. Vice info