Vodorozpustné soli, které nejvíce poškozují stavební materiály jsou anionty chloridů, dusičnanů a síranů ve vazbě na kationty sodíku, vápníku a hořčíku, popř. kation amonný. Hydratační a krystalizační tlaky při změně krystalické formy způsobují nevratné poruchy zasažených materiálů a to především v případě, kdy dochází k podpovrchové krystalizaci.

Příčiny výskytu vodorozpustných solí ve stavebních konstrukcích

Kontaminace stavebních prvků solemi většinou souvisí se znečišťováním vzduchu, půdy, povrchových i spodních vod, nesprávnou údržbou objektu ap. Soli se mohou do stavebních prvků dostat i při jejich vlastní výrobě.

 Soli hrají při degradaci stavebních materiálů důležitou roli. Kromě jejich destruktivního působení je třeba brát zřetel i na to, že přítomnost solí negativně ovlivňuje účinnost látek obvykle používaných při konzervaci a sanaci. Znát zatížení solemi je proto důležitým předpokladem pro vypracování sanačního záměru. Pro komplexní pojednání celé tématiky je nutno nejprve najít odpověď na tyto dílčí otázky:

• Jakou koncentrací solí je stavební materiál zatěžován?
• Jakou solí konkrétně je stavební materiál zatěžován?
• Jak jsou ionty solí rozloženy hloubkově?

Až zodpovězení všech tří otázek umožňuje konkrétní vyjádření o smysluplném přístupu k dané úloze. V souladu s tím pak je třeba stanovit odběr vzorků i druh analytických zkoušek. Znalosti o druhu, množství a rozložení solí umožňují vyvinout koncepce ohledně snížení obsahu solí nebo odsolení, popř.snížení jejich vlivu.