Je nutno si ale objektivně přiznat, že vznik trhlin nelze zcela eliminovat. Proto je potřeba objektivně stanovit příčinu jejich vzniku a do jaké míry jsou respektive nejsou vadou díla. Touto problematikou se detailně zabývá směrnice WTA 2-4-94 „Hodnocení a sanace fasádních omítek s trhlinami" a ČSN EN 13914-2 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek. Oba podklady řeší hodnocení a rozdělení trhlin, průzkum podkladu a případné sanační metody. Obecně ale platí, že ne každá trhlina je chybou omítkového systému.

    Základní druhy trhlin

Nejdříve je nutno rozlišit trhliny na trhliny způsobené konstrukcí stavby, kdy trhliny v podkladu se přenáší do vlastní omítky (konstrukčně podmíněné trhliny) a kdy trhliny vznikly výhradně ve vlastním omítkovém souvrství (omítkou podmíněné trhliny).

   Konstrukčně podmíněné trhliny

Konstrukční trhliny vznikají změnou objemu, tvaru, délky popřípadě polohy omítané konstrukce. S alespoň dílčí znalostí omítané konstrukce je příčina vzniku trhlin poměrně jednoduše odhadnutelný, protože například dochází k prokreslování dilatačních prasklin v podkladu. Vzniku těchto trhlin nemůže omítací firma ve většině případů zabránit a jediné smysluplné řešení je důsledná prohlídka ploch určených k omítnutí a poukázání na případná rizika. Následně by mělo být projektantem stanoveno optimální řešení (vyztužení jádrové nebo vrchní omítky síťovinou, nosič omítky s částečným oddělením od podkladu, přiznané dilatační spáry v omítce apod.) Riziko vzniku těchto trhlin je výrazně umocňováno tlakem na rychlost výstavby a s tím související nedostatečným dotvarováním a nevyzráním podkladu.

   Omítkou podmíněné trhliny

Omítkou podmíněné trhliny jsou nečastěji způsobeny nesprávným návrhem nebo chybným zpracováním omítky. Trhlinky mají většinou typický vzhled, podle něhož lze dobře rozpoznat příčinu jejich vzniku.

Trhliny kapsové		Smršťovací trhlinky v čerstvé omítce
Kapsové trhliny vznikají v čerstvé ještě tekuté maltě. Mají převážně vodorovný průběh a šířku až do několika milimetrů. Omítka může být lokálně oddělena od podkladu. Příčinou vzniku trhlin je především: • řídká konzistence malty • silná vrstva omítky v jednom kroku • špatná přilnavost k podkladu • chybná aplikace materiálu		Trhliny vznikají do několika hodin v čerstvé maltě a jsou síťovitě uspořádány. Zpravidla mají šířku jen několik desetin milimetru a neprochází celou tloušťkou omítky. Nemají zásadní vliv na funkčnost a estetickou stránku řeší finální štuková vrstva. Důvodem vzniku je rychlé povrchové vyschnutí omítky. Prevence proto spočívá ve vhodném opatření, které tomuto zabrání.
Smršťovací trhlinky ve vytrvalé omítce		Spárové trhliny
Tyto trhliny vznikají i několik měsíců po aplikaci a mohou zasáhnout celou tloušťku omítkové vrstvy. Výjimkou ani není dílčí separace od podkladu. Základní příčinou jejich vzniku je nesprávný návrh omítkového systému popřípadě chyby během vlastního provádění. Nejčastější chyby aplikace: • velké pevnostní rozdíly mezi jednotlivými vrstvami • velká tloušťka nanesené omítky • nedostatečná adheze k podkladu • nedodržení doby tuhnutí podkladních vrstev		Spárové trhliny do určité míry (především ve vodorovném směru) kopírují ložné spáry zdiva a jejich příčinu lze nalézt jak v podkladu, tak i v omítkovém souvrství.
Rohové trhliny
Rohové trhliny mohou být zapříčiněny jak konstrukcí, tak vlastní omítkou, kdy v rohách prostupů dochází ke zvýšenému pnutí zdiva popřípadě omítky.